Sezení, nSe
zení, n. S. liší množí nyní od seděni: seděni = das Sit
zen, se
zení = die Sitzung. To bylo nějakého seděni v dnešním se
zení. Mk. Ale tento rozdíl nebyl vždy činěn: Od dlouhého se
zení dostal tuhavku. Sych. Mí- stečko k se
zení mi zanechané. Sych. Radní páni mají dnes se
zení. D. Se
zení míti, od- bývati. Šp. Dnes bude s. Dle Brs. 2. vd, 23. nemá se vůbec říkati se
zení, nýbrž se- děni. A v Bž. 194. čteme: seděti má ústrojně seděn, odkudž seděni, nikoliv: se
zení (po- něvadž se seděti časuje dle vzorce třetí třídy hleděti, kde ve příč. min. trp. souhlásky před sponou e se nezměžďují. Mřk.). Cf. -sen. Vz Seděni. — S., sídlo, der Sitz. Úp. trest. zák.