1. Čech
1. Čech = čach, Kämpfer, Streiter, Krie- ger. Perwolf v Arch. f. slav. Philologie VII. 4. 618. O Č. vz Dal. 184., 185., Šf. Strž. II. 428., 431., 456. a j., Sdl. Hr. IV. 50. Aby úřa- dové zemští vyšší byli opatřeni a osazeni vedlé práva pány zemskými starými a Čechy, kteřížby práva uměli a znali. Arch. IV. 445. Biechu ve vojště lítí Češi. Alx. V. v. 1565. (HP. 38.). V rukopise je: lyty czyesy t. j. lítí čěsi, po novočesku lité časy = kruté časy. Gb. Vz více v Gebaurově polemice proti Ht. v: Pravidlo o staročeském c a ě. V Praze 1880. (ku konci) a Listy filolog. IX. 112. Čech neplech, Moravec nemravec.