Strašidlo, strašidélkoStrašidlo, strašidélko, a, n. = čím se kdo straší, Schreckbild, n. Ta monarchie dlouho všemu světu strašidlem byla. Br. Obr k strachu (strašidlem) jest. Kom. Po- ložil jsi twirzyu jeho s-dlem. Ž. wit. 88. 41. Ten člověk byl veliké s. a bázeň lidí mno- hých šlechetných. Bart. - S., čím se ptáci n. zvěř straší, die Scheuche, Vogelscheuche, das Krautmännchen. Ros. Postaviti s. do zelí. Vz Hastroš. S. na vrabce (když někdo strachy nahání. Vz Bojácnosť)! Č. — S., obluda, príšera, dle obecné pověry nejvíce v noci obcházející, kterou má lid buď za zlého ducha anebo za duši zemřelého, jíž takové obchá
zení trestem za hříchy uloženo jest, das Gespenst, der Spuck, Nachtgeist, Poltergeist. Vz S. N. S-la měla tehdáž pré. Us. A od té chvíle bylo tomu s-dlu konec. Brt. S 5. Mamuličko moja, ja na to ne- zvolím, bo se ja už nice s-dla něbojim. Sš. P. 706. Zlí duchové ukazující se obludy (strašidla) slovou, bouřící ve tvrdé noci pří- šery. Kom. J. 987. Vz Mus. 1863. 6 (Jir.). S. na divadle. Vz KP. II. 130. S. noční. V.