TukTuk, u, m., strsl. tukB, adeps, lit. taukai, pl. tukti, fett werden; prus. taukis. Mkl. L. 176., B. 20., 22. (Hý. ). T. od tu (v týti, vz y). T-ky = sloučeniny, jež alkaliemi v mastné kyseliny a ve glycerin se rozštěpují. Vz Šfk. 492. Das Fett, Schmerfett. T. = sádlo (tuk při obyč. teplotě mazavý) n. lůj (tuk při obyč. teplotě tuhý), máslo (obyč. z kra- vího mléka), z živočicha tučnosť, tlustosť, omastek, mastnota, špek; na mazání bot: špik; vnitřní sádlo: plsť, pístní sádlo; co se v mastnotě sedlo: kal, rosol. Šp. Tuk, adeps. Ž. wit. Deut. 14. T. (mastnota) pevný, hutný (lůj); tekutý (olej, trán), polotekutý (sádlo), těkavý, netěkavý, rybí, Nz., velrybí, tuleňový, jaterní, freskový, lososí. Kh. Cf. Prm. V. 2. T. mozkový, das Hirnfett. Šp. T. na válcová lůžka, das Wal
zenlagerfett; jasnočistý n. hnědočistý n. hnědý rybí tuk jaterní, hellblanker, braunblanker, brauner Leberthran. Šp. T. podkožný, panniculus adiposus, kožný, sebum; rybí t. žlutý, oleum aselli flavum, rybí tuk hnědý přismahlý, o. jecoris asseli fuscum, Thran aus gebratener Leber. Nz. lk. Rybím tukem něco napustiti. Šp. Odjímáním vláhy a tuku země. BR. II. 13. b. Boty tukem namazati. Dch. Tuk na mazání řemenů. Us. Přísné zákony mu přešly v tuk a krev (navykl jim). Třebz. Odměšo- vání tuku, die Talgsekretion. Nz lk. Tuk žlukne = na vzduchu řidne a částečně se rozkládá ve glycerin a volnou kyselinu mastnou, která, je-li těkavá, odpornou vůni žluklých tuků způsobuje. Tukové se pře- škvařují n. s roztokem sody mírně zahří- vají, aby se napravily. Vz více v Šfk. 493. Tukem zarostl. Us. T. na se bráti (tloust- nouti), V.; na t. vychovati; t. střev a břicha. D. T. se ssedá. D. Kočku k tuku postaviti. Prov. — T, v kosti: čísek, čís, mozk, špik, střen, morek, das Mark. Prm. V. 2., Ros, Krok. — T. rostlinný hl. v semenech a plodech = míza, šťáva, smáha, Saft, m. Z tuku obilí jestiť utěšení. V. T. palmový, Kh., olejný. V. — Lék. kn., Ras. T. jest vyvařená n. vodou vymočená šťáva (polívka): t. ječný. Sal. 45. 30. Tukem žitným, adipe frumenti. Ž. wit. 147. 14. Vz Míza, S. N., Rst. 34., Kk. 11. Kaučukový t. na kůže. Dch.