1. Tvrdý
1. Tvrdý; tvrd, a, o, komparat. tvrdší, (tvrzší, Št.; strč. tvrzí. Kořín. v Rkk. 14. ). T. = ne měkký, hart. Strsl. tvrtdb, firmus.Mkl. B. 31. T. kámen, skála, dub, V., ocel,Rkk., dříví (dubové, bukové atd. ), vejce,maso, pecka, chléb, kůra, šupina, ořech,len, tolar, Speciesthaler, Us., knedlíky(Wasserspatzen), houska, rohlík, mrkev (ne-dovařená), kedlubny atd.; maso jako po-dešev, Šp., kůže, D., peníze (proti: drobným).Jg. Tvrdý jako kámen, jako železo, jakokosť, košťál, co roh, D., co měď, Us., jakonákova. Mt. S. T. stopa, když se na tvrdépůdě jenom nejkrajnější stěny spárů vy-tisknou, das Kränzen. Šp. T. vaření v cu-krovarstvu, das Fettkochen. Dch. T. ka-meni (v hornictví). D. Kůň těla t-ho. Db.T. blána. Nz. T. obilí (pšenice, žito). Us.Šd. Srdce (jejich) tvrdé a jako kamennéobměkčil; Srdce i kamení tvrdší. BR. II. 13.b., 130. a. Aby ne vždycky mléka potře-bovali, ale také tvrdšího pokrmu požívali.BR. II. 537. (Šd. ). Bo ja už věcej (více) ně-stanu, ležim tu pod tverdu zemu. Sš. P.493. Ten kámen jest velmi tvrd. M. Dvatvrdá kamení řídko dobré mouky namelí.D. Čím starší kozel, tím tvrdší roh (tvrdo-šijnější). Tvrdáť jest to kosť na jeho zuby.Na tvrdý špalek tvrdý klín. (D. ). Tvrdé mářemení (je skoupý). Mus. Mlátiti po tvrdých,po tvrdé (když se ponejprv mlátí strana;mlátiti po měkké i. e. straně, mlátí-li sestrana již druhá, obrácená). Musíť tvrdéhrušky hrýzti. Mus. Nerád v tvrdém vrtá.Vz Lenoch. D. Umí v tvrdém vrtati (=dlouho se lopotiti). Us. Má tvrdou kůži (jestlakomý). Č. Cizí kůň má tvrdý hřbet. Č.M. Vz strany přísloví ještě: Huba, Hřbet,Kabát, Kámen, Krk, Masný, Nos, Palec,Tesati, Vytrhnouti co komu kde. — odčeho. Ot nepřátel tvrdá dosti (země). Dal.II. 32. — T. voda (studničná), hart. T.povětří (suché, čisté), čas, rein und trocken.Sych. Us. u Litomš. Bda. — T. souhlásky:h, ch, g, k, r, n, d, t, ł. Vz Hláska. — T. = pevný, silný, nepohnutelný, fest, stark, unbeweglich. Aj prúd Pražan jarno přese zdi teče, zachváti vsiu sílu v tvrdě hradě. Rkk. 19. I otnese u hrad, ach, u hrad tvrdý. Rkk. 27. Odtrhli sme od toho města, jeho nedobyvše, neb jest tvrdé. Pal. Dj. IV. 1., 158., Arch. IV. 387. T. naděje. GR. T. miesto. BO. T. spaní, Us., usnutí, Jel., sen. Bibl. V tvrdém spaní dítě zalehla. Sych. — v co. T. v nohy (dobrý chodec). Alx. Jakž lvový štěnec, jenž ještě netvrd v nohy. Jir. Anth. I. 33. — T. = ostrý, přísný, surový, tuhý, streng, hart. T. zákon, Háj., meč, Jel., řád, Us., vychování. Jg. Nežeň sa šuhajko, tvrdá jeseň přišla. Ps. sl. 320. Téhož léta byla velmi tvrdá zima. Let. 10., 129. Dala je ve tvrdé vazbě držeti.Pal. Dj. IV. 1. 19. — T., steif. Už sem bylacelá tvrdá; Mám tvrdé nohy. Slez. Šd. — T. = nečilý, unempfindlich, hart. Kůň tvrdéhuby. Us. — T. = nestoudný, hart, unver-schämt. Tvrdého čela býti (také: tvrdošijnýmbýti). Jg. — T. = nepohnutelný, neohebný,neústupný, hart, hartnäckig. V. T. hlavumíti. Jest t. šíje člověk. D. Dvě tvrdé hlavynebrzy spolu trefí. D. T. pes = při cvičenítvrdošíjný a zlý, nebo který nekvílí, je-libit. Šp. T. palice, der Dickschädel, hla-vička (o dítěti). Dch. Tvrdé s tvrdým ne-zmuruje žádného stavení. Na Slov. Tč. T.dóvod. Hus. II. 66. — v čem. Kdo tvrdve zlém, ten proti dobrému. Št. — T. =necitlivý, nelítostivý, nemilostivý, nemilo-srdný, krutý, nevlídný, hart, unempfindlich,unsanft, unmild. — ke komu. T. napo-mínač, Kram., upomínatel. Jel. T. srdce. D.T. slova, odpověď, Us., pýcha. Hlas. Slovytvrdými na někoho se utíkati. V. T. kůže(zarytý hříšník, hart gesottener Sünder).Dch. Upadne-li (siemě) na skálu, to vězna srdce tvrdé, opět užitka nepřinese.Hus. II. 72. Řeč tvrdá zbuzije hněv. BO.Vz T. (ne: měkký). Nebuďte k nim tvrdí.Kram. K těm nebuď své ruky tvrdý. Výb.I. 918. 2. — T. hlava = nevtipná, unge-lehrig, hart. V. — v čem: Ti, kteříž jsúv rozumu tvrdí a hlúpí. Hus. II 132. — T. = zběhlý, erfahren, versirt. Tehdy jedenmistr najhrzší a v učení všech najtvrdší(= nejzběhlejší). Kat. 1679. — T. = těžký,trudný, nelehký, nesnadný, schwer, hart,mit Mühe verbunden. T. dýchání, Reš., sto-lice, jídlo (nelehké k strávení). Tvrdýchvěcí tížete; Dievné a t. věci mluví sv.Dionysius o andělích. Hš. exc. Kdo jesttvrd v životě (nemá stolice). Jád. — v čem.Kůň tvrdý v běhu, v chůzi, schwerfällig.Db. — s inft. Tvrd kozel dojiti (o lako-mém). Č., D. Což je ta cesta tvrdá orat. Er.P. 183., 437. — čím: slovo výkladem tvrdé,schwer zu erklären. Nz. — T., s ohledemna cit a to nejvíce nepříjemný, hart, unan-genehm. T. zima. V. T. osud, práce, verš,víno. Us. T. jho nésti. Musí tuhá a t. zimabýti, aby měl vlk vlka jísti. Prov. Aby muto na tvrdé nepřicházelo. Kom. D. 82. — T. = tuhý, valný, náramný, hart, gross, stark, schwer. T. boj. Alx., Troj. Kto železo na ceste najde, bude mať t. šťastie. Na Slov. Dbš. 105. V t. boj s někým vjíti. Dal. 165. Polapila ho v třieslech tvrdá bolesť. BO. T. jeseň = nejvyšší čas jeseně. Na Slov. V t. noci (hluboké, k práci se nehodící). Kom. Do t. noci tam byli (pozdě do noci). Koll. — T. = otužilý, abgehärtet. — nač: na zimu. Mor. Brt.