Ulysati
Ulysati, kahl werden. Ulysaly mu vlasy na hlavě od starosti. Us. Tč. Ulysses, šp. m. Ulixes. 1. Um, u, m., lit. umas, lat. mens, Schl. = způsobnosť pojímati, rozeznávati podobiznyvěcí s osvědoměním jich sobě, der Verstand,Sinn, Geist, die Besinnungskraft. Kat. 517.,2674. Nastojte i ves svój um sbierajte. Rkk.45. A chodie jako blázen bez umu. St. skl.To mi na um nepřišlo. Bern. Mně alespoňnikterak na um nejde. Co jinak nikomu naum nešlo. Kos. Ol. I. 125., 131. Čímž jimčitedlně na um dává. Sš. Sk. 62. Kaj muláska na um síde. Mt. S. 1874. Zastaň sebaumom lebo päsťú (pěstí). Na Slov. Tč. Chodilzamyslený hore dolu mestom, ta čerešňanezišla mu z umu. Dbš. Sl. pov. I. 145. Kebymi to prišlo, čo mi na um zišlo! Ale minechodí, z umu mi neschodí. Sl. ps. 187.Keď slniečko vyšlo, to mi na um zišlo, žema ty rada máš (srozuměl jsem, poznaljsem). Sl. ps. 159. Keď mi na um sídu ma-terine reči. Sl. ps. 139. Bieše již bez uma.Hr. rk. 85. Uložil jsem na svém umě py-tati. Bibl. Bez umu hlava pivný kotel. Hš.Proti Bohu vře svým umem. BO. — Um =moc rozvažující, pořádací, der ordnendeVerstand, Sinn, die Uiberlegung. Křestěnéhnachu bez uma v řady pohan. Rkk. 48. — Um = umění, die Kunst. Zlob., Th., Mus. Theorie umu, die Theorie der Kunst, Kunst- lehre. Umi, pl., umění, věda. Kat. 2173. Um bez rozumu není pláten. Km., Pk. Um za mořem a smrť za vraty (za pasem). Prov. srb. (Ars longa, vita brevis). — Um, a = učený, der Gelehrte. Tkad. — U. = sklon- nosť, mysl, vůle, die Neigung, der Affekt, das Herz, Gemüth. O svéms umě toho neučinil. Dal. 63., 80. Táhnúce se toho na dsky zemské, že sú toho prodeje sami o svém umě neučinili. Arch. IV. 319. Každý žije o svém umě. Č. — Um = duše, die Seele. St. skl. Co v tvém umě přebývá; Já jsem byl ustavičen na svém umě. BO.