UsilovatiUsilovati = sílu vynakládati, snažiti se, úsilně pracovati, sich bemühen, sich anstren- gen, trachten, angreifen, sich bestreben. — abs. Bdíme, usilujeme, běháme. Rad. zv. Usiloval jsem volaje. Ž. wit. 68. 4. Nevelmi usiluj chtě bohat býti. BO. Poďte ke mně všickni, kteříž usilujete a obtieženi jste. Hus II. 51. — čim: myslí. Jel. Matným hlučením o něco n. Dch. — čím v čem. Slunce v vlhkostech teplem usiluje a pra- cuje. Krab. — s inft. Usiluje ho na zem poraziti, V., mu škoditi. D. Usiluje zeď podvrátiti, Br., zbohatnouti. Kom. Člověk někdy sobě chválu získat usiluje, když svú ščedrosť před jinými vyhlašuje. Mor. Tč. Každý člověk dobré mravy na iných miluje, dobré činí, jak sa jich též dostať usiluje; Usiluj sa živit z pracování tvého; Blá
zen srdco v ústách nosí, nechce ho zakryti, múdrý ústa usiluje do srdca zavríti. Na Slov. Tč. Tělo zkažené vůli boží se protiví a svou konati usiluje; Jen svou provoditiusilovní. BR. II. 499., 734. a. My jsme vše-možně u-li dohodnutí zjednati. Ddk. III.204. (192. ). O království české jej připra-viti usiloval. Dač. I. 38. Usiluje lid utlačiti.Hus III. 312. — aby. Usiloval, aby zkazilzdi. Ben. V. — oč (jak). U. o něčí bez-hrdlí. Kom., V., Žer. Záp. II. 86. Že zřídkakterý člověk tak usiluje o spásu duše, jakti usilovali o uzdravení těla. Sš. Sk. 59. V dobrém úmyslu usilujte o věci dobré vezdy. Sš. II. 49. Vší snažností, vší svou ne- šlechetností o něco u. Troj., Pešín. Někteří z vlastních jeho kanovníků usilovali toho roku o sesa
zení biskupa. Ddk. III. 48. (II. 91., 182., 351., III. 195., VI. 121. — Tč. ). U. oč. Chč. 306. Společně o dobré králov- stvie usilujeme. Let. 128. Usilovati někoho o dcerku. Dh. Volá k sobě všecky, kteří usilují o své spasenie. Hus II. 51. — sobě. Jede člověk z pola, z role, usiluje sobě, jeho ženka z krčmy idě, poskakuje sobě. Sš. P. 670. — proč (jak). Pro vyrovnání potýkavosti této nejedněmi cestami usilo- váno. Sš. Sk. 158. (Hý. ). Jenž tak pro ny usiloval. Smil v. 253. — po čem: po cti. D. — proti komu. Jel. — na koho = tlačiti, doléhati: 2. na někoho úsilně praco- vati, k jeho prospěchu, Ctib., Kat. 150., J. tr.. Č. Bětka přestala na ni u. Sá. Oni tím hřmotněji u-li na Pilata. Sš. L. 207. — na koho oč: o narovnání. J. tr. — se. Veru sa budem u. Dbš. Sl. pov. I. 39. — se k čemu. Usiluj sa ku dobrému podla vtipu tvého. Na Slov. Tč. — se nač: na ducho- venstvo (připravovati se). Jg.