Utvrditi
Utvrditi, tvrď, dě(íc), il, zen, ení; utvr- zovati = tvrdým učiniti, hart machen, er- härten, fest machen, befestigen; upevniti, stálým učiniti, ujistiti, ubezpečiti, befestigen, stärken, gründen, versichern. Jg. — co: cestu, království, Jel., pokoj. V. U-dil si ruku tvú. Ž. wit. 37. 3. U. pokoj, svornosť. Ddk. II. 332., III. 139. Své učedlníky, aby se na té smrti nehoršili, utvrzoval. BR. II. 2. — co, koho, se čím: rukojměmi, V., dům sloupy, Kom., něco svědky, Ep. Pog. 22., ránu vazadly, durch Verband sichern, Sal. 60. 7., list vlastní pečetí, Ros., slib pří- sahou, Jel., čepy v hřídeli klíny. Vys. Tyto všecky věci listem tímto naším u-jem. VI. zř. 2. Tím se utvrzuj. Pešín. Přisluhování své marnými důvody utvrď. BR. II. 729. b. Štěpán a Bela mír s Čechami utvrdili svaz- kem příbuzenství. Ddk. V. 347. A to mám zaručiti dobrými lidmi i listy pevnými u.; A král jmenovanému Vrbíkovi ráčil to dskami zemskými u. Arch. II. 315., IV. 271. Kteří utvrzují jich zákony statky svými. Chč. 380. A ten cíl utvrzen jest boží spravedlností; Viera cierkve sv. pravdu čtenie sv. utvrzena jest. Hus II. 247., III. 52. — co kde (kdy). Břevno ve zdi u. Us. U veliké duši jeho počala se té doby utvrzovati myšlénka po- staviti proti říši německé velestát slovanský; Ukázalo se, jak povážlivo jest u. panství v zemi cizí; Měl na péči u. se v novém panství; Jestliže chtí u nich křesťanství u., aby to kázáním biskupů dokonali nikoli zbraní; Štěpán III. utvrzen na trůně. Ddk. II. 63., 69., 137., III. 165., 255. (Tč. ). Jakž Bůh v svém evangeliu skrze mne kázaném mocně to utvrzuje. BR. II. 725. a. Která (náuka) podáním v církvi utvrzena jest. Sš. II. 11. U-dili mezi sobú slib. BO. Mezi námi a mezi vámi cíl veliký utvrzen jest. Hus II. 238. — co komu. Ale to sú sobě tak utvr- dili kanovníci, aby oni sami volili. Hus I. 361. Cf. U. co čím. — oč. A o úroky, kteříž jsú dáváni JM., též kázal utvrditi a utvrzuje, jakož jest slavné paměti král Vladislav utvr- dil dskami. Arch. V. 366. — co komu kde na jak dlouho. Aby mohli ženám svým do životů jich na tom (láně) věno utvrzo- vati. Arch. II. 208. — čeho, šp. m.: co. Vz I. 391. Svých lidí v tom u-val, šp. m.: své lidi. Brt. — se. Jakmile se křesťanstvo utvrdilo a více vzrostlo. Ddk. II. 284. — co, se v čem. Budoucích věcí časté připo- mínání ve všelikém dobrém skutku nás utvrzuje. V. On mne v tom utvrdil. Ros. Utvrzoval se v tom více, že... Br. A tak ještě více v tom, co sám včera předkládal, se utvrdil. Žer. f. 17., Zř. I. A. X. 6. Ně- koho v jeho smýšlení u.; Ve vědě se u. Us. Dch. Kdo se chce u. v pokoji, nech se pra- covať nebojí. Na Mor. Tč. Někoho u víře u. BR. II. 187., Sš. Sk. 188., Dal., 19. V tom přesvědčení nás utvrzovalo písmo samo. Sš. II. 26. Tak jest Antikrist u-dil svú vóli v těch voleních, že... Hus I. 464. U-dili ho v úmyslu tom; V tomto našem mínění utvrzují nás právě ony; Vratislav do té míry u vážnosti se u-dil, že...; V nená- visti své jsou utvrzováni. Ddk. II. 207., 209., 298., 379. (Tč. ). — co nad kým. Utvrdím stráž nad ním. Jel. Bůh utvrdil písmo nad námi. Št. — na čem. Jsa utvořen na po- koře. Ottersd. — se o čem. Znamení, jimž by se utvrdil o tom vysvobození. Br. — jak. Nyní slovo své naplniž (utvrď) až na věky. Br. — co kam. Utvirziv na tě oči, firmabo. Ž. wit. 31. 8. — zač. Páni za právo nalezli a utvrdili. Pal. Dj. V. 1. 423.