Větrný (-ní
Větrný (-ní) = větrový, Wind-. Vz Vě- trní. V. vejce (jalové), V., den, Jel., kotel (silná báně Heronova u stříkaček, S. N. ), Sedl., lutna (trouba obyč. z prken sbitá a na šachtě nasazená, jíž se má jako komí- nem zjednati průvan v dolech), S. N., shvěz- dění (vitr přivodící), Troj., kolika (nadutí větrem), nadutina, otok (nezdárný porod), Ja., slad, Techn., šachta (kolmá díra do země k dolům proražená k odvádění škod- livých větrův aneb ku přivádění čerstvého vzduchu, S. N. ), Tkadl., hole, Krč. 253., 346., 648., 703., bouře, BO., hybostroj, der Windmotor, Dch., věž, Cimrhnz., neštovice či jalové, Windpocken, Nz. lk., mlýn (vě- trák, větrník), stroj, přirozenosť ovoce (že nadýmá), Us., dvéře (v dolech, jimiž se spravuje koulení větrů), harfa (aeolova), hvězda (vodorovný kruh rozdělený na 32 rovné díly, k nimž vedeny jsou přímky od středu značící rozdílné úhly obzoru), kolo (větrem hnané), pec (k roztápění rud). Vz S. N. V. díra z peci, das Luftloch, sila (větru), žentour (větrem hnaný). Vys. Tvoja sestra na vetrnom zámku. Dbš. Sl. pov. 1. 430. Zima v. bude. 1790. Málem by mne byl v-ný vůz ctižádosti vlekl. Sš. Sk. 280. V-mi slovy něco odmudrovati. Dch. Ani daróv ani v-né a padlé chvály nežádám. Vš. Jir. 10. Nedomnievej se, by to dechnutie v-né byl duch sv. Hus II. 158. — V. nohy = rychlé, schnell. Jel. V. člověk (lehkomy- slný), D., pověsť, Troj., chlouba (prázdná, marná). Jel.