Vězeti
Vězeti, v II. tř. váznouti. V. věžu, vě- zíš, part. věžě, vězěl, odch. vězal, vězev, odch. vězav, vězěnie, rozdílno od vězenie. Cf. List. fil. 1884. 465. a Vězění (dod.). — abs. Ta panna vězí (u vězení držána jest). Kat. — kde. Jenž svázán pod prahem vě- zíš. Otc. 427. b. Vězel v okovách. Hrad. 87. b., Pass. 395, 393. Daniel ve lvovej oboře vězal. Kat. 2684.