Vézti
Vézti. Cf. List. fil. X. 120.. Mkl. Etym. 387. a. V. v dialektech. Vz List. fil. 1892. 111. — co za kým. Vozijó za nama peníze na voze. Sš. P. 575. — kudy. Vozil bys mě po rynečku. Šš. P. 681. — odkud. Aby ven stříbro z země vozeno nebylo. Arch. IV. 270. — jak. V. děvče nevěstou. Brt. Dt. 38. V. se oslíkem, reiten. Št. Kn. š. 290. 4. Proč by nás nevezl z našich pe- něz? Svěd. — komu. To mu to veze (sluší). U Úboče. Rgl. — se po kom kdy: na kázáních. Bart. 169.