1. Více, víc
1. Více, víc, ze staršího viace, z toho viece a z toho více. Ht. V obec. mluvě také víceje. Vz Bž. 51., 137. Na mor. Zlínsku: věc, ale v městech tamtéž víc. Brt. Na Slov. posud viac Šf., Tč, Šd. — V. = kompar. ku mnoho n. k zastar. vele; superlat. nejví- ceji, nejvíce, nejvíc. Pojí se s genit. kolikosti, (vz Genitiv kolikosti), Zk.; je-li příslovcem, nepojí se s genitivem. Pije méně léky, více je chválí. T. — V. = větší množství, mehr. Více nad jeden groš nevezme: A což v. jest (k tomu). V. Víc vojáků, peněz, zásluh míti. D. V. podati. Žádati víc než patří; píti v. než se chce; Co chcete v.: nic v. D. Ani slova v. Us. Nemám nic více. Us. Má víc než já. Víc to nestojí; V. než rozumí, chce mudrovati. Pán Bůh má v., než rozdal. Se- stoupilo se více lidí (= mehrere; několik lidí = einige); Kolik máte (příjmů)? (Zvěda- vému odpovídají: Můžete mi pomoci, abych měl víc?). Dch. Jeden prátel sic osoží, ale víc pomožú mnozí. Na Slov. Tč. A tomu jest na let 40 neb viec. Arch. I. 173. To je nad víc ( = zbývá). Na Zlínsku. Brt. Pakli by se o tu otázku v soudu páni vládyky dělili, tehdy na kterú stranu jich více bude, při tom má zůstáno býti. Zř. F. I. C. XVI. Letos sešlo se více daní (ne: na daních). Ht. Brs. 281. Esli nam da o groš vice, to buděm měť na střevice. Sš. P. 740. Vieceť jest Abraha- muov ve světě. NB. Tč. 211. Že se dvénásob více pastev, nežli by jich tím rybníkem zatopeno bylo, v příležitých místech těm lidem dáti mají. List z r. 1577. (Tč. ). Jemu zboží více drží nežli ve dskách mají; Mám k němu více mluviti; A více kop třiceti těch mi jest zapřela. Nic více psáno nebylo než ta slova; Tu neměl více než holý plat; V té vsi jest v. než za dva dvory. Půh. I. 121., 180., II. 125., 251., 392., 612. (Tč. ). Tak béře ne- spravedlivě viece nad to, než ta věc stojí neb v pravdě platí; Čiem viece dobudeš, viece držeti žádáš; Aby, kto má mnoho, dal mnoho chudému a kto má viece, aby dal viece. Hus 1. 218., 284., II. 303. (Tč. ). Zvěři bylo viece než nyní. GR. Umí více než hrách vařiti. Čím v. kmotrů, tím víc šelem. Kde dva, tu rada. kde víc, tu zrada. Trp mile, dáť pán Bůh více. Maje, než dlužen, málo víc, pojede do Drbalovic. Prov. Více dnů než klobás. Bayer. V. ohně v. dýmu, v. lidí v. hříchů. Němc. Dr. pov. 125. Je ho víc nežli je ho viděti. Vz Křikloun. Lb. Čím více dáte, tím hůře. Prov. Tč. Mluv méně s jinými a v. s sebou. Tč. Více lidí v. vidí. Us. Dch. — V. zna- mená větší sílu, činnosť, moc vnitřní, mehr. V. ji teď miluji než kdy jindy. Us. V. mu svět voní než kněžstvo. Kram. Tady čím v. se (člověk) přičiní, tím hůř. Dch. Hluk vždy v. slábl = slábl víc a víc. Km. Chutě, chutě na robotu, nebojte se Hoši potu, ne- bolejí ruce více jako nohy po muzice. (Mlat o osmero). Na Slez. Šd. A dluh, kterýž jsi mi dlužen, Bohemť odpúštiem, jedné aby mi viec hanby neudělal; Mluvě, že jich neu- kradl ani kořisťoval, než že to viece učinil z kunštu (Scherz). NB. Tč. 90., 238. Aby- chom tudy čím dáleji tím víceji nezahynuli. List z r. 1636 Učiniti zlé kterékolivěk z při- kázánie, jest viece neposlušenstvie nežli po- slušenstvie; Člověk co viece žádá, o tom viece pracuje; Častokrát modlenie viece lká- ními než řečmi, viece pláčem než větrem brtě se koná; Ktož mě jedie. ještě budú lačni, to jest viece žádostivější; Z přirozenie i z božieho prikázánie má více člověk mi- lovati otce a máteř a příbuzné nežli jiné; Viece se přiblíží k ohni hořícímu, totižto k mladé ženě. Hus I. 143., 209., 306., 329., 441. III. 189. (Tč. ). On velmi viece voláše.ZN. Víc může s hrsť moci, nežli s plný pytelpráva. Více bolí od jazyka nežli od meče(rána). Prov. Šd. V. jazyk nežli meč protíná.Us. Šd. Čím více chlapce prosíš, tím ho vícpopouzíš. Čím kdo více vodu pije, tím vícžízně v sebe lije. (Lom. ). Čím se víc lejnem(hovnem) mažeš (hýbá), tím více smrdí. — V. znamená větší stav, úřad atd., mehr. Jest v. než já. Us. — V. znamená trvání, prodlou- žení stavu n. činnosti nějaké, mehr, länger, ferner a) záporně = již ne, nicht ferner, nicht mehr. Nebáti se v., neplakati v. V. Nelezli tam více. Kom. Již více Nežije. Us. Neprší více (přestalo). Boj se Boha, styď se lidí, nehřeš v., pán Bůh vidí. Prov. Já nežádám víc světské rozkoše. Sš. P. 73. Otejdu a v. nebudu; Neuzřu člověka více. Ž. wit 38., 14., Ezech. 11. Žádnou odpověď víc!; On ne- přijde v. Dch. Len že som tě našla, už tě viac nevratím. Sl. ps. Šf. I. 91. Stromy opr- šalé nedávajú viac žjadnej tône (stíne) v ú- palu slnečnom. Na Slov. Tč. Pánu Bohu pri- sahám, že sa priahat (zapřáhat) viac nedám. Ib. Tč. Tak tě již více oko mé do smrti nespatří. Pís. ve Slez. Šd. A kdo mě vy- choval, leží v černej zemi, ten by rozkazoval, vjec (víc) mu možná není; Až já věneček pozbydu, tenkráte já už víc veselá nebudu. Sš. P. 495., 798. Já do jejich věcí nechci v. nic míti. Žer. 315. Více se ho na nic tá- zati nesměli. BR. II. 100. Nejvyšší purkrabí pražský oznámil, že král J. M. pana Jana Žampacha mincmistrem jmíti nechce, aby jeho víceji neposlouchali. Dač. I. 119. Ne- dotýkej se mne viece. Hr. rk. 133. Hanbú se viece do Děvína nevrátichu. Dal. 27. Viec mi vás sde jest neviděti. Dal. 51. Tu ti zradní Uhři vytáhnouce šably své ty pro- vaze zpřetínali, tak že mosta víceji zdvih- nouť nemohli. Kron. hrad. (Tč. ). Ukáže do- brým svědomím od těch rychtářóv, že jí víc v tom žádný nepřekáží; Aby sobě to pře- pustili a o ty věci se v. nepohonili. Půh. I. 265., II. 577. Protož nedám se viece nésti těm nosičům k hřiechu; Sedíce bez noci v světle, neb víc noc tam nebude. Hus II. 358., III. 168. (Tč. ). Vz ještě v Jg. Slov. — Pozn. Více klade prý se někdy chybně m.: již (již ne). On více nepřijde m.: On již ne- přijde. My se více (m.: již) neuvidíme. Já tam v. (m.: již) nepůjdu, poněvadž prý v. jen tehdáž se užívá, když jest protivou slova méně. Ale že tomu tak není, tomu učí předcházející příklady; tedy příklady po- sléze uvedené nejsou špatny. Ale v již. Čech. se více ve smyslu již neužívá. Nebudeme už dlouho spolu. Kts. — b) Tvrdivě, jam, ultra, amplius. ferner, länger, weiter, mehr, sofort, schon. Tak Bedřich knížectví obdržel a s svým jazykem viec držel. Dal. Žeby po- ručenstvie udělati chtěl žádaje od něho rady. koho by viece k tomu zavolati jměl. NB. Tč. 197. Mimo tu úmluvu držel mě více než rok; Držal to v. než tři leta. Půh. II. 407., 440. Cf. Arch. I. 57. (1395). Já tě za man- želku chci pojíti a s tebú viec ostati v po- svátném manželství. Troj. — V. = raději, spise, lieber, eher, vielmehr. Mohli pro sou- sedství aneb v. pro strach činiti. Har. Tím v. D. — Sebe více = nejvíce, noch so viel, noch so sehr. Kdyby sebe více běžel, ne- dohonil by ho. Us. — Víc a víc, víc a více = vždy více, immer mehr, mehr und mehr. Vždy v. a více tě chváliti budu. Br. Aby viecež viecež právi byli. M. Horkosť přiro- zená viecež viecež roste. EM. I požehná jemu Hospodin, an obohatie viecež viecež. BO. — Št. — V., lépe: několik (kde žád- ného srovnání není, nýbrž toliko neurčitý počet vyjádřiti jest). K této faře náleží více obcí (několik obcí; pět i více obcí atd. ). Byl tam v. (několik) dní. Bylo tam v. členů jednoty (několik členův). Více (několik) osob bylo přítomno. — Š. a Ž., Jv., Šb. Sešlo se více (několik) občanů. Rs. Má v úloze více (několik) hrubých chyb. Brs. 2. vyd. 254.; Brt. S. 3. vyd. 30. 6. Seleucia, jméno více (několika) měst. Rs. Vyniká ve v. (v něko- lika) vědách. Cf. S viece koňmi přijedu. GR. Mysl více věcmi zaměstnaná roztržitá bývá. Kom. Did. 76. S v. vírou poslouchal, šp. m.: s větší věrou. Pk. — Oč více vy- slovovali staří instrumentalem. Což jest víc desíti hřiven jedním grošem (o groš). Ten znal před námi, kdy jest obžalovaný za ten šafrán peníze bral, že mu žalobník řekl, kterakby krejcarem viece byly (= o krejcar). NB. Tč. 15. Což viece desieti hřiven jedniem grošem; Jedním dnem v.; Aby nebylo mezi rokoma viece šesti neděl dále jedniem dnem. Kn. rož. 82., 54., 53. — Nejvíceji, nejvíce, nejvíc. Kdo n řemesel umí, nejspíše ve psí bývá. Prov. Co n. V., Kom. Oplzlosti co n. stříci se má každý. Kom. — Více při po- sitivu místo komparativu, vz Komparativ. 2. Více, e, n. = sněm, concilium, der Rath, die Versammlung. Viece zlobivých oblehlo mě, concilium malignantium obsedit me; Ot viece velikého, a concilio multo. Ž. wit. 21. 17., 39. 11. Starostové na vících čili sně- mech nařizovali. Pal. Dj. I. 81. Vz Věce, Viece.