Vlastenství
Vlastenství, n. (objektivně), vlastnictví (subjekt. ), das Eigenthum. J. Jtr., Nz. V. míti. Brikc. K v. odevzdati. D. Žaloba o v. ně- jaké věci (vlastnická), die Eigenthumsklage; v. ducha, geistiges Eigenthum; v. společné, Gemeinschaft des Eigenthums; navrátiti ně- komu v. nebo někoho k v.. Jemanden in sein Eigenthurn wieder einsetzen; v. poži- tečné, das Nutzeigenthum. J. tr. Ani kterého v. (Eigenthumsrecht) nezachovávaje. List z r. 1482. (Tč. ). Církev majetkem a v-stvím božím jest. Sš. I. 159. — V. = vlastenectví, der Patriotismus. D.