Vlézti
Vlézti, vlezu, vlez, vleza (ouc), zl, ení; vleznouti, ul, utí; vlézati, ein-, herein-, hi- neinkriechen, einsteigen, hineinklettern, ein- fahren. Us. Jg. — abs. Má bídy, co vleze. Us. Brt. Dostali vína, co vlezlo. Mor. Vck. Dej pozor, aby sem nikdo nevlezl. Us. Dch. — kam. Myš vlezla do díry. Us. Co ti do hlavy (v hlavu) vlezlo? Us. — Háj., Ros. V. v dluhy. Us. Meč v jeho čelo silně vlezl (ranou). Troj. V. pod lešení. Us. V. na strom. Har. Někomu na krk v. Sych. Do čehos to vlezl?; Nerád bych do něčeho vlezl. Vlezla do mne zima; V. do pasti. Us. Dch. Byl jeden pes, ten do pece vlez (vlezl). Čes. mor. ps. 14. My ščebelko přervěme, ku svej milej vlezeme. Brt. P. 142. Vlk vlezl do jámy. Us. Na tvém rozumě záleží vlézt k sčastí neb k bídě. Na Slov. Tč. Vyšvácám (vyšvihám) ti, co do tebe vleze. Mor. Šd. Bude dobrý, až pes na lísku (al. na lišku) vleze (nikdá). Prov. Jg. Byl tam jeden starý pařez, a já jsem tam podeň vlez. Slez. ps. Šd. Dám ti, co do tebe vleze; Nadal mu, co do něho vlezlo. Us. Brt. Vynadati, vyláti, vybouchati, vymlátiti atd. někomu, co do něho vleze. Us. Šd. Vlezl za pec pod peřinu. Kol. ván. 22. On jí vlezl do police, potlókl jí všecky hrnce; Jak jsi stará, tak jsi hlúpá, jak by vlízal do ďúry?; V Židenicích na rynko podli pernikářa vlezl židák na kozo. Sš. P. 607., 641., 687. (Tč. ). Kdo chce, milá, ryby jesti, musí na kraj člúna vlézti. Sš. P. 780. Svoboda pod lavici vlezla. Dač. I. 287. Nemá ani tolik, co by za nehet vlezlo. Prov. Tč. Březen, za kamna vlezeni, duben, ještě tam budem, trnopuk (máj) s kamen fuk! Tč. — kam za kým. Vlez za mnou na půdu. Er. P. 243. — kudy. Železo po že- leze, kde je dírka, všade vleze (klíč). Slez. Šd. Leze, leze po železe, najde dierku, do nej vleze. Mt. S. I. 133. Leze, leze po železe, nedá to pokoj, až to tam vleze. Us. — kam jak. V. do vody v kožichu (o hloupém). Us. Vrů. Vlez kradmem do dvora. Us. Bayer. Vleže, chybně m.: leže, vz Vkleče.