Volnosť
Volnosť, i, f. = hotovosť, ochotnosť, die Willigkeit, Bereitwilligkeit, Nachgiebigkeit. V-ti dokázati. V. Volnosť k službě. Us. Po- mohlť sem jemu vida jeho stálú v. k sobě. Arch. III. 378. — V. = užívání své vůle, svých sil atd., die Freiheit. Kde mezi mno- hými věcmi vybrati sobě v. se dává, máš se rozmýšleti dlouho. Kom. V. průmyslu či průmyslová, die Gewerbsfreiheit. Nz. V., ty nebes dcero!; V. pospoje, náboženská, du- chová (ducha, die Geistesfreiheit). Dch. V. živnostenská, die Gewerbefreiheit. Šp. V. kolu ubrati, beim Rad Luft abnehmen. Šp. Zabezpečena Němcům neobmezená v. šířiti obec svoji. Ddk. IV. 25. Bez lúbosti řeči není volnosti národa. Na Slov. Tč. — V. = prostrannosť, plac, die Geräumigkeit, der Platz. V. V. místa, šatu, postele, vězení. — V. = neostýchavosť, die Freimüthigkeit. Plk.