Vrchnosť
Vrchnosť, i, f. = výsosť, die Höhe. V. nebe. L. — V. = přednosť, die Oberhand. V. nad... D. Při dvořích nejvíce vrchností mohou pochlebníci. Plk. — V. = vrchní panství, vláda, moc, úřad, die höchste Ge- walt, Oberherrschaft. V. míti nad něčím; vládařství a vrchnosť; oni mají rovnou v.; nejvyšší v. vésti; v-sti dosíci; v-sti a správy nad jinými se ujímati. V. V-stem od Boha zřízeným poručeno bylo. BR. II. 24. a. Tuto ne tak dalece o v-sti a soudu světa, jako o Bohu, vrchnosti nejvyšší, mluviti ráčí. BR. II. 21. b. Předkem JMK. ráčí míti moc a v.... nad tím nade vším. Zř. F. I. A. IV. V. a panství nad někým sobě osobovati. Apol. — V. = ten, kdo vrchní vládu n. moc vykonává; dříve také pán patrimonialní, šlechta, die Obrigkeit, Herrschaft, der Herr. S. N. Nejvyšší v.; Jakáž bývá v., takoví také jsou poddaní; V-stí býti. V. Řádná v. D. Na svých gruntech každá v. ustanoviti může, co chce. Kom. Aby v-sti byly, všechněm na tom záleží, aby mocnější mdlejšího ne- potlačoval. Kom. Poslušenství poddaných jest největší sláva vrchnosti. V. města. Har. Pyšný jako městská v. U Žamb. Dbv. Buď v poslušnosti tvojej vrchnosti; Ku jakým mravóm sa v. zevniterně chýlí, k takým mravóm celá obec obyčajně cílí; V-sti sa obávaj; V. ctnostlivá cti nedobývá; Obec sa tak spravuje, jakou v. vidí. Na Slov. Vrchnosť má býti štít dobrým a kladivo zlým; Žádný svou vrchností pohrdati nemá; Za příkladem své. v-sti jdou domácí i hosti; Kde se v. práva strhne, tu nebývá řádu; V. činí, ne co může, ale co náleží; Žádná v. nezalíbí se všem; V-sti jsou zřízeny ku správě a opatrování jiných; V. je dvojí: duchovní a světská; Náleží každému po- slouchati v-sti své a ji v poctivosti míti. Vz Rb.. 14. — 20. K čemu jsou zřízeny v-sti a které jsou jejich povinnosti k poddaným a nižším. Vz Rb. 20. —24. Kterak se mají zachovati ti, kdož jsou postaveni v úřadech a povinnostech veřejných? Vz Rb. 24. - 28. Chceš-li vrchnosti se nebáti, čiň dobře; V. živý hlas zákona božího; V-sti kdo utrhá, pomsty boží neujde; Nesluší se v-sti mocí se protiviti; Hříchové v-sti nemají býti na škodu obci; Jak v-sti tak poddaní mají své povinnosti; Jako při člověku rozličné jsou práce údův, tak v obci jiné náleží vrchnosti a jiné poddaným; Dvojí se lidé na svět rodí, jedni k správě, druzí k poddanosti; Právo panuje nad v-stí; Menší v. ustupuje větší mocnosti; V-sti nejsou k strachu dobrým skutkům ale zlým; Ničeho se více obávati nemá jedna každá v., která lidských těžko- stí doslýchá, jako aby nekvapila s výpovědí; Bídná v., pod níž chudý nejspíš utrpí. Pr. Vz Úřad, Soud, Soudce, Rb. 274. — Mladá v. = synové a dcery panské, junge Herrschaft. D. — V. = pán a paní, Herr und Frau. V. jest na panství. Us. — V. = svršek, die Oberfläche. V. poboční opisovati. Sedl.