Děsiti
Děsiti, 3. pl. -sí, děs, -se (íc), il, en, ení, (n. šen, šení); děsívati = strašiti, entsetzen, schrecken, erschrecken. — co, koho. Koho čím: slovy pohrůžčivými. V. Děsí se strachem tělo mé. Bibl. — T. — se čeho. Při- cházejících se děsí. V. Děsiti se něčeho až na smrť. Háj. Co se mne děsíte? Sych. — Br. — se jak: nad míru se d. V. — se před čím. Tak z hruba teše, až se přirozený člověk před tím (lépe: toho) d. musí. Prov. Vz Tesati. Č. — se nad čím: šp. m. čeho. Kmp. — s adv.: náramně, hrubě, hrozně se d. Jg.