VystřelitiVystřeliti, il, en, ení; vystříleti, ejí, ej, eje (íc), el, en, ení; vystřelovati, vystřílívati, vystřelovávati = střelbu pustiti, vypáliti, heraus-, los-, aufschiessen, einen Schuss thun o. lösen, ab-, losdrücken, losbrennen, abfeuern; střelením vyraziti, herausschies- sen; vypuditi, durchs Schiessen vertreiben; zkoušeti, durchs Schiessen prüfen; zpotře- bovati, verschiessen; pokaziti n. ztenčiti. durchs Schiessen abnüt
zen, ansschiessen; náhle vyjíti, vyskočiti, herausplat
zen, her- ausschiessen, herausspringen. Jg. — abs. V-lil, ani nenabil (potrhlý; kdo mluví ne- rozvážlivě). V-il dříve než mířil. Us. Kšť. Vystřele koule nechytíš. Hkš. Jak nabije, tak vystřelí. Vystřelila zbraň (spustila). Květina vystřelila (vyrašila se). — co: musketu, Kom., ručnici vystřeliti = vypá- liti, ručnici vystříleti = střílením zpotřebo- vati, ztenčiti, Us.; v. šíp; štěp listí vystře- luje. V. Zlatý peníz v. (vyhráti střílením), Jg., všecku zvěř, všechen prach, D., sud (na příč obrátiti). Troj. S tým se vyšvihol na tátoša a letel, akoby ho vystrelil. Dbš. Sl. pov. I. 294. — (co, se) odkud. V. z ruč- nice, Sych., z okna, Us., z luku, D.; cvok z terče, se z prachu, Us., se z šípů. Kom. L. 20. V. z děla, Us., ze střelby, Har., z mo- tovidla (něco hloupého říci), z domu (vy- běhnouti). Us. Ryby z vody se vystřelily (vyskočily). Har. Vystřeluje kapr z rybníka (vymršťuje se). Us. Dbv. Ze sta ručnic vy- střílali, až Heřmánka zastřelili. Sš. P. 83. Vedela som ja, žes ty nie doma, a moc mätajná jako moc hroma z postele doľ vy-strelila. Sldk. 39. — proč. Na poplach v. Ml. Ku poctivosti, k poctě něčí třikrát z děla v. D. — kam. V. k někomu. V. Na jelena. Sych. V. do nebe (hloupě promluviti). Us. Tč. Vystřílal mu to všecko do očí (vyblep- tati, herausschwat
zen, herausplat
zen). Mor. Šd. Bílá labuť pluje, vystřelil tě na ni jeden ze dvanácti, vystřelil tě na ni její bílé péro. Sš. P. 750. Zrnko již zelenou travkou vy- střelilo nad roli. Brt. Instr. 14. O kýž se v kulky obrátí mé oči, by ve tvář vám je v-lil můj vztek. Shakesp. Tč. Na výsadku, který k řece Vltavě vystřeluje. Pal. Děj. I. 1. 108. — kdy. Při jeho příjezdu vy- střílelo se mnoho prachu. Sych. — komu vystříleti = vybiti. Na Mor. Brt., Mtl. — co komu: oko. A já chovám doma takovú tu kušu, co ona vystřelí všechným vranám dušu. Sš. P. 692. — jak. V. někomu oko neopatrností. — co kde: v hradbě průlom. NA. III. 161. — se. Listí se vystřeluje (roste, pučí se). Har. Křišťalkové se vystře- lili (utvořili se z huštěných a stydnoucích tekutin). Vys.