ZablouditiZablouditi, bluď, bloudil,
zen, ení; za- bluzovati, sich verirren, irren, sich vergehen, irre o. fehl gehen. V. — abs. Ani ty bys byl nezabloudil, kdybys se byl někoho zeptal. Us. Tč. Kdo se tuze ptá, zabloudí. Dch. Páslo děvča krávy v tom zeleném háji, krávy po- tratilo, samo zabloudilo a včil neví kady. Brt. P. 86. Zabloudí-li někdo, ať si vzpomene, s kým na štědrý večer jedl jablko a hned trefí všude. Us. na mor. Val. Vck. Ostatně vz Mus. 1855. 51. Hleď, abys nezabloudil. Lb. Musel si zablúdit, keď si k nám prišiel (když někdo po dlouhém čase někam přijde). Na Slov. Zátur. Cesta v příkladě, jíž kdo jde, nezablúdí. Hus I. 473. - kde: v lese, Ros., v městě. Vrat. Šla děvečka do háječka, za- blúdila v lesi, potkala tam bednaříčka, co obruče nosí. Sš. P. 348. Nezablúdí v od- mrtech a nápadiech, jedné ač nezří
zeně odmrti vzal by. Hus III. 192. U vieře z. Št. Kn. š. 8. — odkud: z (s) cesty. Vrat. Vz Z. Jistě daleko sú ti od Janova života zablúdili ; Lidé daleko sú zablúdili od tohoto Kristova naučenie. Hus II. 18., 274. — kam: na bezcestí. Jg. Opýta sa ma gazda: Valach, kde ti beranec? Ja mu poviem: Hia, gazdo, kdeže beranec! Keď som pásol na úslní stádo, zablúdil beranec do húšťavy a tam ho čert vzal. Dbš. Sl. pov. VIII. 45. Z. na cestu nepravou. Us. Z. k děvčeti hezkému. Er. P. 445. — kam kudy. Zabluzovaly k nám okny hlasy. Kos. 01. I. 176. — jak. Z. ří
zením božským. Har. II. 227. Zablúdili smrtedlným hřiechem. Št. Kn. š. 27.