ZploditiZploditi, il,
zen, ení; zplozovati = ze sebe ploditi, erzeugen, gebären; příčinu k povstání čemu dáti, hervorbringen, er- zeugen, produciren, erzielen. Jg. — co, koho: děti. V. Malá jiskra zplodí plamen veliký. Troj. Bázeň před císařem zplodila zradu. Ddk. IV. 87. Z. lež, in die Welt set
zen. Nezplodíš lesu. BO. Kdo vlasť mi- luje, ľúbi istotne i tých, čo ho z-li. Phld. IV. 367. Aby palivo co nejvíce tepla zplo- zovalo. Kk. — Ros., Sych. — co k čemu. Zplodilo mne přiro
zení k tomu. Jel. — co kam: dítě na svět z. Kom. — co, se kde. Něco v mysli z. V. Hneď zas nádej v bôl- nej duši zplodí. Kyt. 1876. 16. Vypravuje, že to pokání sedmero ovoce při nich zplo- dilo. BR. II. 605. — kdy. Buď česť i duchu svatému, posvětiteli našemu, že nás na křtu sv. zplodil, dítkami božími zvolil. Sš. P. 74. — odkud. Zplozuje se z toho doufání. Opsim. Co se z ní (Marie) kolivěk narodí, z ducha sv. se to zplodí. Sš. P. 735. Bůh otec nezbytně zplozuje ze sebe syna. MH. 12. Jenž zplo
zen jest ze semene Davidova podlé pleti či těla. Sš. 1. 20. -- koho s kým. S králem polským jediného syna splodila. Dač. I. 193. Svou švakrovou pojal a s ní Josefa zplodil. BR. II. 7. b. Po té královně Anně, s níž mnoho dětí splodil, arciknížata rakouská nápad a právo dědičné míti se praví. Dač. I. 85. — čím. Hořením, třením zplozuje se teplo. Us. Pdl.