Hekati
Hekati, hykati, hekávati; heknouti, knul a kl, utí = těžce dýchati, stöhnen, krächzen, ächzen. Jg. — abs. Ten nemocný těžce heká. Ros. Pořád stůně, pořád heká. Us. Dám ti jednu (ránu), až hekneš. Us. Udeřil ho, až heklo (až hekl). Ros. Vyťal mu facku, až hekl. Sych. — (čím) k čemu. Máti mdlobou k smrti heká. Puchm. K porodu h. — kdy: při porodu h. Us. — kde. (Sedlák) před pánem heká. Er. P. 410. — že. Heká, že dostal ránu do hlavy. Sych.