Hlezen
Hlezen, zna, m., hlezno, a, n., kotník, kůtek, der Pussknöchel, Knorren. Čásť cho- didla hned pod kotníkem nad patou. Presl. Příhbí v hleznách. Jad. Ve krvi do hlezna brodieše. Dal. Kotník, jemuž staří Čechové říkali hlezno. Hlas. Rúcho dlúhé až do hlezen. Ben. —