Hluchá
Hluchá, é, f., míst. jm. u Halenkova na Mor. Vck. Hluchec, chce, m., jídlo, vz Bác, Trepek. Hluchý. O původu sr. Prk. v Kuhn's Zeitschrift für vergl. Sprachforschung 1898. 603-, Krok 1897. 163. H-mu zpívati a po- hádku povídati věc jest neslušná (zbytečná). Fisch. Hosp. 105. H. od přirození. Dač. II. 128. — jak: jak pecen chleba. Phľd. 1897. 316. — O příslovích atd. vz Zát. Př. 28., 313. b. — H.. rýl (rýč) = tupý. Val. Čes. 1. X. 33.