Hluchý
Hluchý; hluch, a, o; komp. hlušší. H. = neslyšící, taub, gehörlos. H. jako pařez, poleno, peň, jako pěnice, jako špalek, Jg., jako tetřev. Vz Tělo. Č. H. jako dřevo, Pk., ako stena. Mt. S. Hluchému snadno housti. Lb. Hluchému zpívati. V. Hluchému zpívati a ve dne svíčku páliti; S hluchým se smlouvati; Hluchému lháti; Hluchého kárati. Vz Chy- bování. Č. Němý hluchému pošeptal, aby beznohý utíkal. Prov. Hluchému darmo co povídati, nebo neslyší; hluchému darmo slova; hluchého nerozveselí zpívání; hluchý rychleji se s hluchým smluví. L. Co h. nedoslyší, to si domyslí. Trak. — jak dlouho. Od na- rození. Ml. — H. nechtící slyšeti, taub gegen etwas, unfolgsam. Jg. Darmo hlu- chému co dobrého raditi. Jg. Hluchému housti, hluchého kárati (daremná věc). Ros. Hluchým se dělati. Hluchému dvakrát mlu- viti třeba. L. — na co. Hlucha bude na prosby tvé. Jg. — k čemu. Syté břicho k učeni hlucho. Bs. — II. tichý, pokojný, still, ruhig. Hory hluché člověka straší. L. Hluchý les. V hluché noci. Hluchá a pa- doucí nemoc. Aesop. — H. = nesubtilný, nicht fein. U. sedlák. Ros. Hluché truňky dělati (přílišně píti). V. — H. tetřev (hluchan), pěnice (Grasmücke), had, trní (wilde Dornen), vrba, Buschweide. Jg. — H. semeno (jalové, unfruchtbar, taub), zrno, klas, květ, oves, ořech (bez jádra), sláma (leer), kopřiva (ja- blečník), Jg., V., peníz (necinkající), led (bílý, pod nohami se drtící). Us.