Hod
Hod, u, m. Hodt, hodina = čas, rus. hod = rok; hod ve významu: příhodný čas (doba), řec. /. aicó, -, ku př. v& hoďb = in tempus, tvxal()0)c, sr. hoditi se. — H. = pří- hodná doba, pravý čas, Gelegenheit. Na Slov. hod, a. Dřív hoda (dřív než h. byl). Ledva z hoda. Plk. V Čech. toliko ve frasi: v hod. Udělal mi to v hod. V hod býti. To mi při- chází v hod. D. Přichází mi velmi nevhod. D. Není mi to v hod. Jemu nikdy v hod neučiní. Pravdu povím, budiž v hod aneb v nehod. Sych. Co v hod, to dobro. Jg. V hod (v míru) trefiti. V. Vděk a v h. uči- niti, udělati. V. Někomu se v hod učiniti. Kom. To se ti stalo v h. Us. — V hod = co náleží, zrovna dosti. Mnozí kuchaři řídko v hod krmi osolí, ale neb přesolí aneb ne- dosolí. V. Co v h., to dobro; co příliš, to mnoho. Jg. — Hod, u, m., zřídka hody, ův, m. (slavný hod), čas, hlavně čas určitý, rok, den památní či svátek, ein hohes Fest: h. vánoční, velikonoční, svatodušní, boží a poněvadž ty s kvasy byly spojeny, tedy i hody = kvasy. S. N. Hod slaviti. V. H. božího narození (vánoční, vánoce); h. vzkří- šení pána Krista (veliká noc, velkonoc, veli- konoc, přesnice, velikonoční hod n. svátek); hod sv. Ducha (slavnost' seslání Ducha sv., hod letniční, letnice, svatodušní svátky). Hod boží, h. Páně. Na hody. Bib. Tmavé hody (vánoce = bez sněhu), světlé stodoly, světlé hody (když sníh leží), tmavé stodoly. Hrš. Vz Gl. 63. — Hody na Slov. a na Mor. = posvícení, Kirchweih. D. — Hody, ův, m., kvas, hostina, Gasterei, Banket, Schmaus. V. Na hody veliké. Rkk. II. slavné, skvostné, hojné, úpravné, nákladné někomu přistrojiti; hody strojiti, připraviti, míti; na hody po- zvati, zváti; hody dělati; správce, strůjce hodův. V. Jeti k hodům. St. skl. Byly hlučné hody. Jg. K hodům koho zváti. Hody sva- tební slaviti. V. H. učiniti. Háj. Hody umrlčí slaviti. Š. a Ž. Nechval kmotře hodův, až snich (z nich, Č. ) půjdeš (pojedeš) se ctí domův. Plk., Lb.. Č. Míti s kým psí hody (naháňku. Vz Nesnáze). Č. Časté hody míval, hodoval, a za jiné platil. Klat. Ne vždycky hody, také někdy vody. Vz Šetrnosť. Lb., Ros., Č. Co by mu k hodům semlel. (V čas mu po- mohl. Vz Pomoc, Kohoutek). Č., Mus. III. d. 60. Těžko z hodův na hody jíti. Č., Pk. Hody, Machu, krčma ve vsi! Vz Blahobyt. Č. Vida jámu v ni se nekoť, nezván pak na hody nechoď. Pk. — Hody = kvas kmotrův a přátel po úvodu ženy. Da. Odtud: Rostou jí hody (otěhotněla. Vz Bubínek, Krajan). Č. Má zase hody přede dveřma. Da. — H. = hození, vrh, der Wurf, Schub. H. přímý, obloukem, Tš., šikmý, vodorovný, vzhůru, dolů; výška,, dálka hodu. Nz. V té hře (v ku- želky) mám ještě dva hody. Us. Nejhorší, nejlepší hod. Nt.