Hoře
Hoře. Cf. Mz. v List. filol. 1880 187. Pro nepravosť jeho nám h. Nud. H. že mi, hoře, jak mi nemá býti, vzali mi na vojnu, co mí mělo býti. Čes. mor. ps. 161. Však toho sobě v h. neberu. Drsk. Já jí hořem jésť nemohu; H. je mně, hoře, v tém koménském dvoře. Sš. P. 120., 235. H. je mně, heu mihi, weh! Ž. brn., Št., BO., ZN. Lépe jednoho člověka zahubiti než všemu lidu v hoři býti. Hr. ruk. 215. U věčné h. odsúzen bude; Nalit túhu s hořem míti bude. Št. Kn. š. 10. (8., 24., 91., 143.). Až v hrobě budeš, pak hoře zbudeŠ; Každému své h. (křivda) hořké u příkré. Č. M. 183. H. neutratíš vskoře; H. za hořem a bída za bídami. Lpř. Zle žíti v nouzi, ale hůře v hoři. Hkš. Kde h., tu i slzy. Bž.