Hořice
Hořice, mě. u Jič., Horitz, ve starých listinách všude pl.; jediný příklad sg. na- lezen v Paprockém (Diadochus 221.): H. má též jarmarky tři. Nyní obyvatelé a okolní slova toho veskrz v pl. užívají. Ale H. u Krumlova a v Blovicku jsou dle zpráv odtamtud došlých sg. Fr. Pokorný, účetní záložny v Hořicích. V H-cích mají takové dláždění, že každý, kdo se chystá jeti tam povozem, dříve sobě musí dobře podvázati bradu šátkem, aby si tam jazyk nepřekousl. Vz Sbtk. Krat. h. 39. — H., Horitz, vsi u Křelovic, u Rokycan a u Blanska; Höritz, městečko u Krumlova, vz S. N. X. 247.; H. Dolní a Horní, Unter-, Ober-Hořitz, vsi u Tábora. PL. - Cf. Tk. I, 89., 406., 408., III. 73 , IV. 726., S. N. III., X., Tk. Ž. 221., Blk. Kfsk. 1318., Sdl. Hr. II. 157., 237., III. 303., IV. 370., V. 361.