Hrabati
Hrabati, hrabám, a hrabu, eš, e atd.; hra- bávati. Vz Mazati. H., scharren, raspeln, kratzen; sháněti, scharren, raffen. Jg. — abs. Pes, hovado, kůň hrabe, D., slepice, kuře hrabe. Kuře učí slepici hrabati. Jg. Ani kuře nerádo darmo kutí a hrabe. Ani slepice darmo nehrabe. Us. — co: seno, obilí, Ros.; pe- níze, zboží (sháněti, lichviti). V. — (se) kde (hrabati, herumscharren, wühlen). Kol kopek h. H. ve všech škulinách. V. H. se v zemi, Kom., v zlatě. Us. — čím. (Kůň) nohou hrabe. Er. P. 476. H. nožem, drápy, Us., seno hráběmi. Kom. Prstíčkem hrabalo. Er. P. 467. — co po kom: seno po někom h. (dohrabávati). Jg. — (se jak) kam. Seno do kopek; slámu na hromadu. Us. Hrabá jako v kapustu. Vz Nejapný. Lb. Každý pod sebe hrabe. Č. On ví, k čemu se hrabe (kam čelí, měří). V. Každý hrabe uhlí ke svým vejcím. Pk. Vždy sě ke zdi hrabí. Alx. 1132. Vší žádostí hrabe se k zemským věcem. Boč. Když se k těm válkám hrabalo. Star. let. — co odkud: uhlí hráběmi z hro- mady. Vys. Hráběmi seno s vozu h. Us. — na koho. Král počne na Rudolfa jako bez vesla proti vodě h. Dal.