Hraditi co komu
Hraditi co komu = nahraditi, ersetzen. Pr. 1884. 58., Vck., Sd. To mi Hradí (pro- spívá). V Bystersku. Sn. — co čím. Nač trojím kovem h. prsa proti bodům muším? Kyt. 1876. 86. H. Prahu zdiú, Dal. 139., město zdí, BO., zahradu prútím. Sl. ps. 347. Hraď si to vírou svatou; Nechť se hradí jménem králů. Kká. M. ž. 13., Š. 117 Slova h. slovy méně srozumitelnými; Auktoritou lidu se h. Kos. Ol. I. 21., 39. A my ostatek jmámy h. našimi náklady i robotú lidskú. List hrad. 1423. Tč. Protož hradie všemi stranami, aby nebylo kázáno proti jich la- komství. Hus II. 356. — zač. Ti čtyři mu- šili tu v oko trč platiti a za jiné ji hraditi. Bart.