Hraničiti
Hraničiti, 3. os. pl. -či, il, en, ení; mezovati, angränzen; hranice vytýkati, begränzen, Gränzen setzen. — s čím. Čechy hraničí s Bavory, s Rakousy. D. Čechy hraničí na sever se Saskem. Ml. — co s čím. Moře středozemní Afriku hraničí s Hispanií. L. — se čím. Chvála ta nehraničí se hranicemi života toho. L. — na co dle něm. an etwas gränzen, chybně m.: h. s kým. Čím. Ale ne- budiž zapomínáno na starší a obyčejnější slovo: mezovati, vz toto. Brs. 90.