Hrob
Hrob, u, hrobek, bku, hrobeček, čku, m., eine Grube, das Grab. Stran odvození vz Mz. 35. Hrob od hřeb v hřebsti (zahrabati, po- chovati), pohřébsti, pohřbiti. Vz E. H. nový, mělký, hluboký, starý, sbořený, zapadlý, travou porostlý, květinami posázený, drnem obložený, s křížem. Us. Řeč u h-bu, nad hrobem míti. Us. H. boží. Dch. Kámen na h-bě (hrobník). V. Tabulka nad hrobem. Us. Loupání hrobů (olupováni, Gräberraub). Er. H. kopati. V. Do hrobu sprovoditi (příčinou smrti býti). V. Mrtvolu k hrobu provoditi, doprovoditi. V. Do hrobu vložiti, schovati, vnésti, pochovati, vloženu, položenu, scho- vánu, pochovánu, zakopánu, zahrabánu býti. V. Blízek h-bu (smrti). Nad samým hrobem stojí, nad hrobem chodí a již jednu nohu v h-bě má (stár jest). V. Jest jednou nohou v h-bě. Krab. Jednou nohou nad h-bem stojí. Vz Smrť. Č. To mne přivede do hrobu. Er. P. 184. Až do hrobu (až do motyky a lopaty) = do smrti. Jg. Smrdí hrobem. Ros. Name- taná země na h. (vršek, náhrobek). V. Hrob někomu něčím kopati. Us. Nad hroby mrtvých naříkati. Br. Nad hrobem plakati. Ben. V. Málo chybilo, že by všecko město hrobem bylo svých měšťanův. V. Ten darmo stříci nebude h-bu božího. Vz Sobec. Lb. Nebude darmo boží h. strojiti (o lakomém). Č. Lép jest ženu k hrobu nésti, než se s ní k od- davkám vésti. Jg. Hrob sobě hotuje, kdo nepřátelům hoví a folkuje. L. On by jej svými prsty z hrobu vykopal. V. Přijde tehdá, až i můj otec z hrobu. Vz Nikdy. Č. Za hrobem (jenseits des Grabes). Šm. — Boží hroby (před velikonoci). Na boží-li hroby prší, sucho úrodu poruší. Vz Hospodářský. Lb. Řeč u hrobu, nad hrobem míti. — H. = památka hrobní, hrobovec, pomník. Grab-, Denkmal. H. mramorový. Har. Nápis na hrobě. — Hrob, u, m., Hroby, mě., Klostergrab. Mus.