Hrozen
Hrozen. Hrozn, uva. Z. wit. Deut. 32. Cf. Kram. Slov., Mkl. Etym. 79. H. krátký, dlouhý, jednoduchý, rozvětvený, ušatý, husto- zrnný, řídkozrnný, stejno-, nestejnozrnný. KP. V. 155. Víno v hrozních. Půh. II. 412. Ten už nebude h-ny sbírati (do té doby umře). Hrb. — Vz Slb. XLI, Rosc. 96., Č. Kv. XIX., Schd. II. 207., Kk. 39. — H. děla. Č8k. H. či hlavna je za dnem děla a dělá se k snazšímu zacházení jim. NA. II. 94. — H. = slaměný úl (koš) otvorem nahoru obrácený, der Stroh-, Stulpstock. Lš. — U Hroznů v Praze. Tk. II. 536.