HrozitiHroziti, 3. pl. -zí, hroz, -ze (íc), il, žen, žení; hrozívati, drohen, dräuen. Jg. — abs. Bouře, příval, spousta hrozí. Jg. Hrozí tuze, málo může. Č. Kdo škoditi nemůž, hrozí (hrůza bez moci je marná). Jg. Vz Hněv. Kdo hrozí, vystřihá, Pk., Ros., Č. Když hrozíš, nasadíš také svého půl. (Cf. Kyj má dva konce). Nebo: Medle hroz svého půl (nic mi neuškodíš. Vz Nebáti se). Lb. Mus., Č. Hroz ty, neb pros, vše jedno (o zatvr- dilých). Jg. Dnes tam strašlivě hrozí (bouří, hrom bije, straší). Ros. — čím. Zeď hrozí pádem (je na spadnutí). Us., Kom. Mrak ledem hrozí. Rkk. Již pros nebo peklem hroz, přece při nich nic nespravíš. Br. — komu. Hrozí kočce, ale z daleka. Vz Báz- livý. Lb. — komu čím: klukovi metlou, lidu vě
zením; někomu smrtí, válkou, Ros., založením ohně, J. tr., pálením, Arch. I. 78., prstem. V., Kom. Lab. 66. Pokojně jede ne- hrozí jí ani robotami ani platy velikými. Chč. 299., 607. — komu pro co kde. Hrozil mu pro krádež před svědkem za mými zády. — se čeho. Hrozím se toho. V. Zlých věcí se hrozí. Kom. H. se všeho nečistého. Kom. H. se smrti. D. Stínu se často hrozíme. D. — se před čím, šp. m. se čeho. Jv. — s inft. Hrozí nás zničiti, lépe: že nás zničí, hrozí nám záhubou. Km. — se čím. Let. 45.