Hrýzti
Hrýzti, hryzu, hryz, -za (ouc), hryzl, zen, zení; pozdější: hryznouti, žnul, utí = hlodati, zuby (instr. ) stiskati něco; pro lepší polykání přehryzati, zerbeissen, aufbeissen, beissen, kauen; kousati, bolesť činiti, beissen; štípati, beissen, schneiden, grimmen. Jg. — abs. Hryzou mouchy (štípají). Kůň hryze (je kou- savý). V. Jestiť prve uklátiti a potom h. Vš. III. 7. Pepř hryze (štípá). Jg. — co. Uč své děti uhlé h. a mě mazancóm jiesti. Mus. I. b. 65. Hryze pysky, péro. L. H. ořechy. Jg. Když pes hryze a hlodá kosť, jinému nedá pro svou zlosť. Lom. H. zemi (umříti). Již on hryze zemi. L. — koho. Každý má svého mola, co ho hryze. L. Starosť jej hryze. V. — co proč. Budou h. jazyky své pro bolesť. Štelc. — co čím. Junák okem ořechy hryze. L. Něco zuby h. Pass., Št. N. 154. — co s kým. Nehryz s čertem ořechův. Jg. Musí soused s sousedem kyselá jablka i plané hrušky hrýzti a za dobré přijíti. Jg. — (co, koho) kde. Všecko hryzu v sobě (tajím). L. Hryze v břiše. Jg. Kohož v břiše hryze. Jád. — se = trápiti se, soužiti se, žráti se, sich härmen, kümmern; vaditi se, sich zanken, herumbeissen. Jg. Sám se hryze a trápí. Kram. Psi se hryzou (kousají). Svoji se psi hryzte a cizí nepřistupujte. Dal. Kterýž se ráno hryze a vadí. V. — se oč. Hryzou se co psi o kosť, co koně o žlab. Vz Nesvorný. Č. Psi sie o kosť hryzú, vezmi kosť a přestanúť. Hus. — se s kým. H. se s druhým. V. Ne- hryz se s ním (nevaď se). Us. S každým sa hryzie. Mt. S.