BlýskatiBlýskati, blyskati, kej, kaje, al, ání; blýsknouti, kni, knul n. kl, utí; blýskávati. Vz Blyštěti. B. =
bles
k činiti, glänzen, schimmern.
Neosobně: Blýská, Har. Což tam blýská! Ros. —
čím. B. zlatou zbrojí, Br., nahým mečem, V., zadkem = otrhaným býti. Ros. Má milá košiličkou blejská. Er. P. 118. Očima blýskaje návěští dával. Kom. Lab. 82. —
na koho. Až šavle budou na vás blejskat. Er. P. 443. —
se od čeho. Selky se od zlata
blejskají. Er. P. 93. —
se kde, v čem. Blýská v jeho hlavě (má ji prázdnou). L. Blýská se v odění. Troj. Peníze ve vodě se blýskají. Us. —
se z čeho,
odkud. Jiskry s očí še blýsk
aly. Br.-
se kde. Často u
něho se blýská (dochází k němu). Rk. B.
se před kým = ukazovati se. D. — se. =
třpytěti se, glänzen, schimmern;
blitzen, wetterleuchten. Meče, oči se blýskaly. Troj. Blýská se. Když se blýská, hrom bije. Kom. Kámen se blýská. Us. —
se na co. Ráz na
ráz blýskalo se. Ml. Blýská se na
čas. Us. —
se skrze co, kudy: oči skrze škrabošku se blýskaly. Nt, — Vz Blyštěti.