HrotHrot =
železce atd. V MV. nepravá glossa. Pa. Vz Mz. v List
. filol. 1880
. 194., Mkl
. Etym. 79: H
. střely, Sal., kotvy, Ankerklaue. Kpk. Skály strmý b. Vrch. Cf. KP. I. 533
., 555
. Hrot hromosvodu. Ib. II. 210. —
Hrotek v knihtiskařství, der Spiess. Dch. —
H. =
násada atd. Dajž mu ránu až do hrotu. Výb. II. 33. —
Přenes. Jak ani necítil by choroby hrot ve svém těle. Vrch. H
. řeči. Dk. Aesth
. 60. Výčitce h. ulomiti. Dch. —
H. úhelníku tělesného (oblý, břitnatý). Jd. Geom
. II. 21. H. bašty
. NA. III. 143
. —
H. =
radlice. Vz Nákolesník
. --
H. =
střez. Cf. Mz. v List
. filol. 1880
. 194. Vz Škopek (v dod.). Z hrota pomyj nabrala, na hlavu jí vylela. Sš. P. 778
. —
H.
v botan. = jemně protáhlá, tenká, tuhá nebo měkká špička na konci listů, plátků, plodův atd., mucro. Čl. Kv. XIX., Slb
. XLI. —
H, a, m
., os. jm
. D
. ol
. VII. 660
.