Bezpečný
Bezpečný = kdo jest bez péče, tutus, sicher, gefahrlos; vzalo smysl od způsobu odpovědi válek. Kdo komu válku odpoví- dal, učinil to listem a ten, jemuž se odpo- vědělo, musil pak péči míti proti odpověd- níkům. Sr. čl. Péče. Kn. drn. 127. B. lampa, svítilna, kahan, die Sicherheitslampe, Bc, Kk., Sl. les., úkryt, rukojemství, Us. Pdl., sirky, Sicherheitszündhölzchen. Rk., Šp. Měl b-nou naději, že . . . Šmb. Zle dobytého ktož požívá, řiedko ten bezpečen bývá. Smil v. 83. — Ad čeho. B-čni byli svých životóv i statkóv. Arch. I. 190. Jest-li kdo smrti b-čen. Výb. I. 358. Tiť sú vždy toho b-čni; Tak budeš b-čen sebe. Smil v. 319., 1350. Bych nepřátel bezpečen byl. Pravn. 2216. — Ad před čím. Před bouřemi kotva a port vždycky b-čný. Kom. Před Tatary b-čni jsme byli. Vrat. 187. Před moli jest b-čný. Smil v. 1455. I před horníky b-čna nebiesta. Dal. 165. B. před ohněm. Nz. To je před hřiechem najbezpečnejší. Št. Tato vazba mívá se za nesprávnou, ale jest s do- statek doložena. Cf. Listy filolog. III. 219. — Ad čím. Přízní božskou b-čný. Msn. Or. Aby zdarem byl b-čen. Kom. 67. B. statky a hrdlem, Zb., sobú. Dal. 143., Abr. Tebúť jsem b-čen všady. Smil. v. 376. Kterak my máme svými statky b-čni býti? Brt. S. 3. vyd. 59. — Ad od čeho. B. od úkladů. Lpř. Sl. I. 54. B-čný jest od úpadku, kdo štvornožky leze. Slov. Tč. Od škůdců tvých ať jsem b-čen, učiň. Kom. — kde. Na ho- rách byl b. Abr. Kamzík v těchto místech bezpečný před kulí střelce. Vrch. Nevěděl jsem, krubě-li jsem mezi vámi b-čen. Ler.