KohoutKohout, kokeš; na Moravě místy posud kohút
. Brt
. Cf. Šrc. 43
.-46., Kram. Slov., Sdl. Hr. III
. 12., 13., Mkl. Etym. 122. K. domácí, kočinčínský Schd. II. 463., čínský, polský
, dorkingský. KP. III. 295.-297. K. nepodařený, der Zwitterhahn, vz Kurčoch, Kuřej, Kuřič. K. kokrhá, kukrhá, kokrhúká, kokyryhá, kokoce. Mor. Brt. Kohout ně- mecký kokrhá: ,kikirikí'!, ale český: kokr- huhu'! Brt. Vz Opilý. (U nás mladý k. ko- krhá: kikirikí!). Kohoutů zápasy u Říma- nův. Vz Vlšk. 200., 201. K samému svítání i mladí k-ti pějí. Km. Ten zloch veškery koury a k-ty skoupil, aby všeho kuropění zabránil. Sš. P. 478. Zpívá kohoutek, těší jej živůtek. Bž. exc. Než se k. třikrát vrátí od stodoly, jsme po snídaní. U Žamb. Dbv. Ani za pečeného k-ta tam nejdu (ani za nevím co). Us. Sd. Proč mhouří k. oči, když kokrhá? Aby slepice věděly, že to umí z paměti. Us
. Sbtk. K-ti zpívají o půl- noci, když slyší anděly v nebi zpívati. Kld. Zpívá-li k. po poledni, nastane proměna v počasí. Kld. Zpívá-li k. před půluoci, bude proměna v počasí, zpívá-li o půlnoci, někdo se oběsí. Val. Vck. Hádanka: Je malý sklípek, v něm dvátřicet slípek, mezi nimi červený kohoutek (ústa, zuby, jazyk). Mor. Brt. Chodí pod korunou — král není, nosí ostruhy — rytíř není, má šavli — husar není, k ránu budívá — ponocný není
. Km. 1886
. 719
. Brt. O stínání k-ta vz Stínání. Cf. Sbtk. Rostl. 78., 79., 83. — K.
mořský -
letucha europská, koval, dactylopterus voli- tans, ryba. Schd. II. 502., Brm. VII. 3. 78. — K., u, m.
—jídlo z tvarohu, vajec, mléka a rohlíků (pečené, chudý k
.), eine Art Back- werk. U Loučímě, Psčk., u Olom. Sd. — K. (kohoutek) =
řápek u sudu atd. K. Grassmannův, Babinetův (u vývěvy), ZČ. I. 469., 474., Mj. 122., s cedníčkem, Hahn mit Reinigungssieb, Suk, rovný s klíčkem, dutý, Šp
., vzdušný, KP. V. 110., Zpr. arch. X. 8. Cleggův měnicí, Clegg'scher Wechsel- hahn, hydraulický k uzavírání plynojemu, hy- draulischer Gasometerabschlusshahn, Krost, průchodní, rohový s vnitřní závitnicí, že- lezný, mosazný, zkoušecí, složitý stáčecí, Wh., uzavírající, zpáteční, napouštěcí. Us. Pdl. K. zatočiti, roztočiti, řídidlo s k-tky, die Hahnensteuerung. Šp. Vz Kohoutek. — K., sam. u Pacova a hospoda u Sudoměřic; Kohaut, sam. u Vltavotýna a u Třeboně, mlýn u Ledče, Vodňan a u Vimberka. PL.
U Kohouta, u Kohoutů v Praze. Tk. II. 538. —
K., a, m., os. jm. 1518. Mus. —
K Vád Jg. H. 1. 2. vd. 581., Jir. Ruk. I. 362. O jiných K. vz v Blk. Kfsk. 1337., S. N., Sdl. Hr. III. 75.