KonatiKonati (
i se stupňovalo v
o: činiti—konati, Gb. Hl. 141), konávati, do konce přivésti, be- enden, vollführen; činiti, dělati, thun, leisten, verrichten, ausüben. Jg. —
abs. Smrť koná (do konce přivádí) a zavírá. V. —
co: dílo, Let., povinnosť, rozkaz, úřad, práci, oběť, V., spravedlnost', své služby, poslušenství, Kom., svůj běh, veliké činy, D., přehlídku, Dch., právo (die Execution vollziehen), Tov. 75., pobožnosť, ctnost', modlitbu, poselství, válku, zázraky, cestu (
do Prahy), řec
k ně- komu k., Os., péči o obec k., Kom
., poctu, pokutu. Us. —
co komu: poctu. Us. —
co na čem: cestu na lo
di k. —
co za koho: vigilie a jiná náboženství. Chč
. 377. —
co, se v čem. Soudy a výpovědi v rozepřích. Kom. V Bohu všecky věci se konají. Hus. —
co o čem. Vyšetřování o vraždě konati. Ml. —
co jak: práci po třídě k. (jedno po druhém). J. tr. Z
dobré vůle, Us., z trestu a zdarma. Vys. Těmi cestami život sodomský konajíce. Chč. 446. Něco
bez studu k
. Chč. 451. Kterým právem začne, tím také konati má(=při končiti). Tov. 53., Gl. Vz Jir
. Sl. pr. I. 46. a Hanušův článek v Koledě 1856. str. 97. (Kn
. drn. 133. ). —
s příslovci. K. něco pilně, be
dlivě, snažně, oprav
dově, V., zmužile. Kom. —
co skrze koho. Pře o tne- zech skrze měřiče hodnú vierú mohu konány býti. Pr. hor. rukp. —
se = končiti se, sich enden, gränzen, Jel
., Hus.; snažiti se, sich Mühe machen
. Plk
. Tu se koná panství kněze Jiřího Bavorského. Tu se počíná země česká a koná se země rakouská, Pref. —
se čím. Milování zlých koná (končí) se nenávistí. Jel.