Koňský
Koňský. K. tyfus či hlavnička, J. Be- ránek, správce (= koní). Ol. 3. Reg. 9. 23. , K. to pečena a nedopečená, to je strava j má. Sš. P. 593. Má koňskou náturu (o člo- věku silných čivů). Us. Sd. K. buchty (ko- bylince). Slov. Rr. Sb. Z mléka k-ho stane se člověk silným. Kld. — V bot. K. zub = kukuřice obrovská (americká). Rt K. šťáv = vodní štovík, rumex aquaticus, der Ampfer (k. ščevík, lapacium, 14. stol.); balšám = máta; kaštan — máďal, aesculus, die Ross- kastanie; kopyto = záruží, blatouch, caltha, die Schmalzklume. Vz Mllr. 90., 108., Slb. 238., 345., 644., 668. K. hlava = druh hru- šek. Mor. Brt. — Koňský = koňské past- viště, pole u Přerova. Pk. — K. brána v Praze. Tk. II. 220.