Kotula, kotulka
Kotula, kotulka, y, f. == cunda, kotouč v máselnici. Vz Máselnice, Kotouč (dod.). — K. = měsidlo do kotlu, kterým se trnky (švestky) v něm se vařící míchají, die Rühr- schaufel. Na již. Mor. Tč., Šd., Vck. — K. = mosazný kroužek na chomoute. Laš., Tč., Vck., Brt. D. 223. — K. = zapínák. Vz Zapínák. Ňadra u košule má Rožnovan otevřena, ale Vsacan zapiata zapínákem nebo kotulou z kosti nebo perleti. Val. Vck. — K. = stočené, sbalené plátno, die Leinwand-, Wäscherolle. Slov. Kotůlka z ubrusa trčala jej zpod pazuchy. Phld. VII. 146. Poukládal sa každý pár o sebe do tohých kotúľok. Ib