Koupel
Koupel, e, f. Gt. koupele, ne: kouple, vz -el, E. (Dříve také: k., e, m. a posud na Mor. V tem nejprvším koupeli. Mor. pís. 468. ). Křest jest koupel nového zákona (nového rození, rodu). Kom., V. V čistém koupeli křtu. V. K. k omytí. Berg. K. ovlažovací, studená, teplá, vlažná; do koupele jíti; kou- pel si koupiti; v koupeli se nastuditi; kou- pelemi se pozdraviti. Us. Připrděno mu v koupeli. Vz Hloupý. Prov., Č. — Vz Lázeň.