Bidlo
Bidlo, koř. bi v bíti. Vz Mkl. Etym. 12. Zdrobnělá na Mor.: bidélko, bidélečko, bi- déłce, bidéłča, bidéłčacko. Brt. D. — B., die Wippe beim Drehstuhl, Šp.; b., práh, der Grubenbaum. Sl. les. — B. v tkadlcov- ství = čtverhranný rámec, pohyblivá čásť stavu. Vz Tkadlcovství. Msk., NA. IV. 48.