KvasKvas. V poslední řádce proměň
sporé v :
po skrovnu, málo. Cf. Mkl. aL. 6. —-
K. =
kvasnice. Vz Schd. I. 413., Kram. Slov., Slov. zdrav. Ten chlieb jest bez kvasu. Rr
. MBš
. Malý k. celú dieži nakazí. ZN
. Malý k. všecko těsto kvasí. Sv. ruk. 329
. —
Přens. Přináší nám do společnosti k. (zá- bavu, látku k zábavě). Šml. —
K. =
pěna nad namočenými kožemi. Us. —
K. =
ky-
sající těsto. V úterý k. dělala, ve středu ho zaměšala. Sš. P. 684. Příčina, u pekařů - kvas, který se ráno do díže přidává hned se vymísí a na ošatky dá; tam teprv zkyne, načež do peci se sází. Us. Hk. —
K. =
vykvasené švestky, z nichž se pálí slivovice. Na Zlinsku. Sbtk. —
K. =
pití,
nápoj. Ruský k. ze žitné mouky se připravuje. Suk. Bydlitel stepí ruských strojí si svůj k. ze žita. S. N
., KP. I. 22. — K. =
hody. K. pro krtiny učiniti. Dal. 52. Iměj s námi veselý k. Hr. ruk. 431. Dobrý k. měli. NB. Tč. 251. K. učiniti; Nebude bohat, ktož miluje časté kvasy. BO. Proč by v takém
kvasu smuten byl? GR. K. římské
. Vz Vlšk
. 499. Budeš mieti tuto se mnú zlý k. (boj). Výb. I. 814. —
K. Kvasy =
rostliny houbovité nejmenšího druhu. KP. V. 181.