Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    Dokument Obrázek
    Svazek:5   Strana:1005


    Bláto
    Bláto z bal-to. Vz Mz. v List. filol. 1880. 8. B. = rozmočený prach. Vz S. N. B. ze stoky, der Grabenschlamm, říčné, der Fluss-
    schlamm, rybničné, Teich-, housenčí, der
    Raupenkoth, Sl. les., saturační, Saturations-,
    Šp., sodové, Soda-, vitriolové. KP. IV. 407.,
    622. Bláto moudrosti = tmel ze strouhané
    cihly, bílku a soukenných ostřížků k ob-
    mazování trub a nádob alchymistických.
    Vz S. N. Hradišču, Hradišču na dole na
    blatě. Sš. P. 236. Kdyby ona to nedržela,
    on by byl už dávno na blátě (na mizině).
    U Rychn. Je jako b. (nemůže sebou vlád-
    nouti, jest nemocen). U Král. Hradce. Kšť.
    Všichni někdy béřeme do bláta saně a do
    sněhu kočár (chybujeme). Šml. Světz. 1884.
    319. Už nebude šlapat b. (umřel). Tč. Sko-
    čil z bláta do louže. Rovné jakoby do bláta
    uvrhl. Lpř. Na vesno je vrtel (věrtel) dešťa
    a měrka blata a na podzim měrka dešťa a
    vrtel blata. U Opavy. Klš. Udělá to, až
    nebude po dešti bláto (nikdy). U Litomyšle.
    Bda. Ač vyšel z bláta, povýšen za preláta.
    Bž. — Blato pole na řece Blatě u Dubu
    na Mor. Pk. — Blata = bařiny, močály,
    die Marschen; na Mor. zvláště pastviska
    v močálovité půdě.
    Různice o blata a pastvy
    a požitky na blatech; Jakož jsem udělal
    na třech blatech sobě tři nivy, kde prve
    někdy za dávných let olší a rokytí veliké
    bylo; Kdyby jaká potřeba přišla na to
    blato a bylo potřebí opraviti, aby zase ne-
    zašlo vodou, jako prve bylo zašlo. List
    z r. 1482. Pustili jsme pastvu na blatech.
    1562. Na blatech našich aby sobě luk Na-
    dělali. 1506. — Blata jméno devíti vesnic
    u Veselí nad Lužnicí ležících.
    Jsou to tyto
    vsi: Klečaty, Zálší, Mažice, Borkovice, Svíny,
    Kundratice, Horušice, Sedlíkovice a Pele-
    jice. V místech těch hlavně u prvních čtyř
    vesnic jsou rozsáhlá blata, rašeliniště. Blata
    jsou území velmi úrodné, půda pšeničná;
    proto tamější rolníci jsou zámožní a také po-
    kročilí. Na Blatech je i zvláštní kroj, hlavně
    u ženských velmi pěkný, nosíť krátké, těžké,
    soukenné sukně s hedvábnými stužkami a
    bílé pleny vyšívané nebo penízky ozdobené.
    Zástěrky a šatky na krk jsou vesměs hed-
    vábné barvy nejvíce červené; punčochy jsou
    též červené. Mužové nosí žluté koženky po
    kolena, střevíce a bílé punčochy, krátkě
    kazajky a soukenné vesty. Kroj tento však
    už mizí hl. u mužův. Dostala se na Blata
    (provdala se do Některé z jmenovaných
    vesnic). Na Blatech mají už po žních. Ten
    člověk je z Blat. Kubata dal hlavu za Blata
    (vykládá se tak, že prý jistý rolník Kubata
    z Blat kdysi položil svou hlavu v soudě
    s pany třeboňskými za práva Blat). Jdr. — B., Blatto, ves u Chrudimě; B. Černé, ves
    u Uhlíř. Janovic. Cf. Blk. Kfsk. 75., Sdl.
    Hr. L 252., II. 85., 175.

    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011