Lev
Lev, lva, lvík, a, lvíček, čka, m. Lev, lva, vz E.; dat. sg. obyč. lvu, ne: lvovi; nom. pl. obyč. lvové. D. Felis leo, der Löwe, dravec z čeledi kočkovitých. Vz popis v S. N. a Frč. 392. L. americký, africký, asijský; berberský, senegalský, perský n. arabský, bengalský n. indijský; žlutý, stříbrný. S. N., Š. a Ž. L. řije, řičí, řve, D., mučí, bučí. Sš. Bojovali jako lvové. Us. Rozkácen hna jako lev drážlivý, když mu teplú krev sě uda zřieti. (Jaroslav). Rkk. 55. Spěcího lva bu- diti. Lvu zdechlému snadno bradu vytrhati. Zdechlého lva snadno za bradu škubati. Pk. Lev ne rysa, leč lva rodí. Nelape lev mouchy, orel vrabce pouští. L. Lepší stádo jelenů pod vůdcem lvem, nežli houf lvů pod jele- nem. D. (z řec. ). Když l. spí, po hřbetě mu myši lezou a lasice běhají (velikého muže rádi pomlouvají). Lb., Č. Aniž jsem tak sprostného smysla, bych tomu nerozuměl, proč lev jda a ocasem šlépěje své rozme- tuje. Tkadl. I. 97. Lišku po ocase, lva a medvěda po pazouřích poznáš. D. Lva znáti z pazouru. Jg. — L. mořský, tuleň, der See- löwe. — L. mravenčí, der Ameisenlöwe. — L. malý a veliký, leven, souhvězdí. Nz. — L., znak lva. Přijal od něho za erb červeného lva s rozdvojeným ocasem v bílém poli. V.