LípaLípa, y, f. (na Slov. lipa), lipka, lipečka, lipenka. Instr. lipou, gt. pl. lip, dat. lipám, lok. v lipách, instr. lipami. Vz Brána. D. (V obec. mluvě se nekrátívá: pod lípou, lípami). L., tilia, die Linde
. L. obecná
, letní n. vodní
, zimní n. malolistá (tilia parvifolia, kleinblättrige oder Winterlinde; velkolistá, t. grandifolia, Sommerlinde. Čl. 26., 27.; Kk. 228. ), skalní, černá americká, volnokvětá, vlasatá, Jg., bílá, t. argentea; americká, t. americana; širolistá n. velkolistá, t. platy - phylla n
. grandifolia; jilmolistá, t. ulmifolia (či malolistá, parvifolia); prostřední, t.
. inter- media. FB. 84
. Odřel ho co lípu. Č. Odru chlapa jako lípu. Chč.
443. Holý jako lípa. Č. Otrhaný jako 1
. Prov. —
Česká Lípa, dříve Lipá, Lipé, od 17. stol. Č. L., město v Litoměřicku, Leipa.
Jg. —
L. Krásná, Schönlinde, v Litoměřicku. Vz S. N.