Matka
Matka, máma, maměnečka, mami, ma- mičenka, mamina, mamlenka, mamočiéka, manka, maňka, mamužička, matuška, ma- muš, mamuša. Vz Márna, Mateř, Máti, Šrc. 229., 233—240., 252., 260., 270., Kram. Slov., Cor. jur. IV. 3. 2. 422., Mkl. Etym. 184., Rk. Sl. Učinil ji matkou. Dch. Dal jsem to jeho starej mactě (matce). U Mo- šova na Slov. Koll. IV. 105. Co je po té matce, dyž není od srdce. Sš. P. 161. Otce kdo zarmoutí nebo matku svou, toho metly hněvu páně neminou. Hkš. M. boží (25/3) zimu složí. Val. Vck. — M. = kmotra. Val. Brt M. křestní. Hnoj. — M. včel (ne: krá- lovna. Brt.), die Bienenkönigin, Zuchtrantter. Us. Všk. — M.= původ. A protož jmenuje se (spravedlnost) matkou všech lidských na- řízení. Kol. 3. — M. = bolení v břiše. M. = tvor mající podobu žabky bydlící prý v břiše člověčím. Zbúřila se mu m. (bolí ho brucho, u srdce ščipe, v ňutru pchá a škvrká jako žaba). Na jihových. Mor. Brt. Zbúřila se jí m. (nemoc ženských v životě kolem pupku vyznačující se ujímáním, velikými bolestmi. Třeba tu na pupek pačísku teplou přiklá- dati a na ni pohár žejdlíkový postaviti a tož se to pod tím ustanoví i. e. utiší). Val. Vck. Vz Maternice. — M. = seté símě. Tak že jsem dostal matku. Tak říkají u Kromě- říže, když z vysetého hrachu nebo čočky sotva semeno sklidili. Brt. M. = brambory, jež sázejí. Rgl. — M. = násada vajec. U N. Kdyně. Rgl. — M. = větvička, der Ast. Trhali švestky, jablka a mnoho matek nalámali (poněvadž ovoce nesou). U Král. liradce. Kšť. — M = dutina ar.d. M. šroubu okřídlená, má-li křídla, kterými se otáčí. protimatka šroubu (m. přítužná, soudružná, Gegenmutter) jest druhá matka, která jest, zašroubována nad jinou matkou, aby tato nepovolila. Jak se matky takové dělají? O tom a o šroubových matkách vůbec vz Včř. Z. I. 20., 22., II. 51. M. věncová. KP. V. 177. — M. v botan. M. hřebíčková, plod hřebbíčkovce kořenného. Rstp. 598., Mllr. 14. — Jí-ky bozi bylina = řimbaba ruaro- list. Rstp. 902., Mllr. 104- — Matky boží len. Mllr. 14. — Matky boží mléko = ostro - pestr obecný, silybum marianum. Us. Kš — M. boží snežná v Praze, kostel. Tk. IV. 733.