MedvědMedvěd, a, medvídek, dka, m., z med a jed m. jad;
jad je slovesní kořen, skr. ad, lat. ed — ere; medvěd tedy
= med jedoucí, jako sbnjesti m. sbjasti. Schl., Fk. 6. Cf. rukojeť =
rukověť, na místo b nastoupilo
v za
u. Mkl
. B. 349. V obec. mluvě: nedvěd, nedvídek, dka, m. Na Slov. macko. Ursus, der Bär. M. jeskynní (u
. spaeleus), vz Frč. 390., brtník, (u. arctos, obecný, hnědý), pyrenejský
, norvežský
, oboječný (collaris)
, černý, vlčatý
, ozdobný, americký, sve- řepý (v Amer., u. ferox), pyskatý v Indii, malajský, tibetský, mořský (bílý, lední, u. maritimus), ruský, Jg
., syrský
, huňatý (kos- maty). Vz S. N. Těkání medvědů, medvě- dem se; m-da odraziti; odrážka m-da; m. se založil; m. mumlá, mručí, bručí, tlapá; m. se vztýčil n
. vzepnul, se snížil; m-da za- raziti (ihm den Fang geben); m. leze do brlohu; štvanice, honba, lov na m-dy; m-dy lapati. Šp. M. chočený, pitomý. D. Mumleme jako medvědi. Br. Choditi s medvědem; bručí jako medvěd. Da. Medvěd se k medu zdráhá (zdráhá-li se kdo k tomu, nač se mu huba směje). Č., Jg. M-du do ucha nedmi (s moc- nějším nepohrávej). Jg., Č., Lb. Jakoby m-du v ucho nadmýchal. Jest trpělivý co medvěd (popudlivý). Č. Nepotýkej se s medvědem. Jg
., Č., Lb. Spěšný tě co m. za křepelkou. Č. Sluší mu, co m-du cepy. Jg., Č. Umí s tím, co m. s cepy. Č., Ros. Hlad naučil osla (m-da) na housle hráti. Jg. Utíkaje před vlkem udeřil na m-da. Vz Prodělání. Č. Ne- prodávej kůži, nežlis m-da zabil.
Č. Prve (dříve) kůži prodává, nežli m-da dostal (zabil). Jg., Lb. (Dřív utrácí, než vydělal. Vz Mar- notratný)
. Cf. Není zisk na medvědí kůži píti (nejistou nadějí se kojiti). Č. Z lesa honí m. a z domu macecha. Šp. Když na Hromnice mráz jest, tuf m. bourá boudu, a když jest obleva neb pošmurno, prý ji staví. Šp. M. nevázaný netancuje; Jdeš-li na m-da, hotov lůžko (budeš raněn). Pk. Kýva sa ako starý m. Mt
. S. Medvěda někomu na nos pověsiti, einen Bären Jemanden auf die Nase binden
, špatně. Němec mluví chybně, einen Bären' m
. eine Bare = Last aufbinden.
Frase ne- mecká značí jen = obelhati, ošáliti koho. Dle toho vybeřme si z pořekadel příhodné některé: Dal se motovidlem postřeliti. Uvě- řil, že živé klobásy po světě lítají. Uvěřil, že žábě rostou chlupy atd. Vz Nos. — Pk. (Km. I. 163
). — M. = člověk nevrlý, brou- kavý, ein Brummer. To je pravý m. Jg
. — M. velký, malý [medvědice, ursa major (vůz), ursa minor;
souhvězdí]. Nz. Vz S. N
. — M., pokrm z mléka a mouky. Po otelení (krávy), po obahnění (ovce, kozy) vezme se mlezivo, smíchá se s moukou a peče se. Měli sme dnes m-da. Us. v Kr. Hradci. Hrš.