Mezek
Mezek, zka, m., dříve mezh a starší mezg (Gb. Hl. 108. ), equus hinnus, jest míšenec zplozený z oslice s hřebcem koněm. Vz S. N., Frč. 383. Der Maulesel. Mezek od koně a oslice. V. Soumar na mezka klade se. Kom. Pracovati jako m. (tuze, úsilně). Jg. Oslové (mezkové) vespolek se drbí (hloupí se chválí). Jg. — M. = hloupý, váhavý člověk, osel, ein dummer, träger Mensch. Jg.